Mezzosopranistka Magdalena Kožená jako první pěvecká hvězda vystoupila ve středu na Pražském jaru.
V zaplněném Rudolfinu přednesla recitál komorních písní za klavírního doprovodu japonské pianistky Micuko Učidy.
V modrých šatech s velkou hmašlí zpívala Kožená písně Mahlera, Debussyho a Messiaena. Mahlerovy písně z jejího podání již známe, ale Debussyho Bilitiny písně a Zapomenuté arietty stejně jako cyklus Básně pro Mi od Oliviera Messiaena byly v jejím podání u nás premiérou.
Písně německých a francouzských autorů jsou Kožené stále velice blízké. Výrazově i hlasovou kulturou byly událostí zejména ty z Messiaenova cyklu, malé klenoty, které interpretky zahrály téměř bez pauz mezi jednotlivými písněmi.
Zcela novou byla pro pražské publikum hra pianistky Učidy, v Londýně žijící Japonky, která patří k nejoceňovanějším interpretkám současnosti.
Ta byla precizním, dle nálady písní odlišeným doprovodem další hvězdou večera.
Byl to tedy recitál dvou velkých osobností, jehož jediným dramaturgickým záporem byl jednostranný tón recitálu. Program byl totiž složen jen z chmurných a citově zabarvených skladeb.
Teprve tři přídavky se závěrečnou moravskou lidovou trochu náladu večera projasnily.
